!SVĚT TEMNOTOU V PRODEJI JIŽ OD 25.2.2014!

NA NĚ JAKÝ ČAS, JAKO ZKUŠEBNÍ LHŮTA JE BLOG PŘESUNUT NA
WEBOVÉ STRÁNKY ZDE! DĚKUJI ZA POCHOPENÍ A SNAD SE BRZY SEM
VRÁTÍM!:)

Příchod

8. listopadu 2012 v 15:08 | ewril |  Tajemství
Tak tady je 1 kapitola FF na Křišťály moci:-) Doufám že to není moc hrozný.

TUTO FF BYCH CHTĚLA VĚNOVAT NEJLEPŠÍ SPISOVATELCE KTERÉ ZNÁM, JELIKOŽ DÍKY NÍ JSEM DOSTALA BEZPOČTY NÁPADŮ A TAKÉ JSEM OBJEVILA ZÁLIBU V MALOVÁNÍ. DĚKUJI MÍŠE BURDOVÉ ALE I ZA TO ŽE SI NAJDE ČAS NA SVÉ ČTENÁŘE A ČTENÁŘKY... DĚKUJEME MÍŠO!!!!

1 kapitola- Příchod

Bylo mlhavé ráno. Král Edrien s Terin jedly u velkého dřevěného stolu a mlčky poslouchaly vítr z krupobitím které lomcovalo okny zámku.

Terin mlčky pila horký čaj a přemýšlela. Edrien píchal nožem do usmažených vajíček a přecházel z místa na místo.

Jejich bloumání však přerušil jeden z vojáků.
"Výsosti?"
Edrien se zamyšleně podíval na vojáka který stál mezi dveřmy.
"Ano Serite?
Je tu jistá slečna která tvrdí že je vaše sestra. Přijela vás prý navštívit."

Edrian sebou trhl. "Katarina?" otázal se vzrušeně.
"Ano pane.
Okamžitě jí pošlete do vnitř." rozkázal Edrien a usměvavě se otočil k Terin.
"Má paní. Má sestra Katarina kterou jsem neviděl od svého dětství se vrátila. Doufám že ti nebude vadit když právě ona s námy strávý tuto chmůrnou snídani."

Terin se zrušením zablesklo v očích.
" Ale vůbec ne. Bude my potěšením když se setkám s tvojí sestrou."

Odstrčila židly od stolu a ladným krokem zamířila k Edrianovy. Obejmula ho kolem tváře a pošeptla mu:
" Moc ráda ztrávím s tvojí sestrou klidně i několik měsíců."

Edrien se potěšeně usmál a políbil elfku na čelo. Vzápětí však zkameněl.

Do místnosti vešla mladá elfka s havranímy vlasy které jí spadaly až k bokům. Čokoládové oči jí zářily vzrušenám a bílá mramorová tvář s narůžovělímy tvářemy se usmívala od uchu k uchu.

"Bratříčku!" zakřičela a rozběhla se k Edrianovy který stál celou dobu na místě s pootevřenými ústy.
"Ach Katarino, moje malá sestřičko.." Tiskl k sobě král elfku. Objímal jí a kutálely se mu po tvářích velké kapky slz.

Nakonec se od něho elfka odrhla a podržela si ho pře oči. "Vůbec ses nezměnil bratře."
Edrien se zašklebil.
"To já o tobě říci nemohu. Když jsem tě viděl na posled bylo ti deset a nosila jsi copy."

Následovalo jedno velké vřelé objetí.

Teprve tet si Katarina všimla usmívající se elfy u okna. Obrátila se k Terin a uklonila se: "Vy budete určitě bratrova Paní. Je my opravdu líto že jsem si Vás nevšimla dříve."

Terin jí položila ruku na rameno a řekla: "To je v pořádku. Kromně toho jmenuji se Terin a myslím že si budeme rozumnět."

Katarina se usmála. "To já také."

Chvýli se jen tak elfky na sebe usmívaly a upíraly pohledy než promluvil Edrian.
"Určitě jsi po tak dlouhé cestě zmožená a hladová. Přidej se k nám na snídani a vyprávěj nám o všem co jsi za těch třicet let dělala."

Katarina se usmála a přijmula místo vedle Edriana. Nandala si na talíř plátek skopového, do poháru si nalila vodu a dala se do vyprávění: " Poté co ses stal králem jsem odejela z Milanthálie. Překročila jsem hranice na západ a vydala jsem se do Wertresu abych pátrala po dracích..." Krátce si usrkla s poháru a pokračovala: "Jenže ani po pěti letech hledáním jsem je nenašla. A tak jsem se vydala k elfům a trpaslíkům kteří žijí kousek od Mrazivého hvozdu, dost blízko u hranic abych věděla co se v Milanthalii děje. Patnáct let jsem se vyučovala v boji a stala jsem se ochráncem. Jenže ani ve Wertresu neunikly bytosti Isgralovým zlobám a Mrazivý dech byl zníčen. Poté jsme cestovala dál do Wertresu až jsem se doslechla po několika letech že byla Milathalie zbavena Isgraela a mladý král Edrien se dostal opět k moci. Cestovala jsem tedy za tebou protože když byl Mrazivý hvozd zníčen zníčil se i můj druhý domov a byla to pouze náhoda že jsme unikla s družinou učňů do lesů. Ostatní zabili..."

Katarina umlkla a sklonila hlavu. "To je mi opravdu moc líto", zazněl hlas Terin. "Myslela jsem že Milanthalie byla pouze jidiná pod navládou zla. Nikdy jsem neuvažovala nad tím že Isgrael spůsobil takovou bolest i jiné zemy..."

Edrien Terin k sobě něžně přivinul a krátce jí políbil. "Myslím že bysme se tím už neměly trápit. Dobře vým že ty jizvy nikdy nezmizí ale je na čase zapomenout na Isgraela. Za měsíc uplyne rok po tom co zemřel."

Terin se pochmůrně pousmála a Katarina přikývla: I podle mně je nesmyslné tady sedět a přemýšlet o bolesti kterou napáchal. Mněly bychom se dívat do budoucnosti a užívat si života."

Edrien odstrčil židly od stolu a pousmál se. "Bude lepší když si promluvíme o Křišťálovém srdci které jsem s Terin našly v horách a potřebujeme ho dopravit Nelin- vyvolené která střeží křišťáli moci."

Katarina se také postavila a přikývla: " S tím souhlasím. O srdci jsme mnoho slyšela a i se o něm učila a moc ráda vám pomohu v jeho přepravě k Nelin."


Pokráčko příště:DDDDD






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bublina bublina | 10. května 2013 v 16:03 | Reagovat

Takove pravopisne chyby :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ČTU BLOGOVÉ POVÍDKY: