!SVĚT TEMNOTOU V PRODEJI JIŽ OD 25.2.2014!

NA NĚ JAKÝ ČAS, JAKO ZKUŠEBNÍ LHŮTA JE BLOG PŘESUNUT NA
WEBOVÉ STRÁNKY ZDE! DĚKUJI ZA POCHOPENÍ A SNAD SE BRZY SEM
VRÁTÍM!:)

Tajemství-12.kapitola 2/2

29. května 2013 v 17:47 | ewril |  Tajemství
Čauky, lidičky!

Tak protože už jste začínali být netrpělivý, sedla jsem dneska ke kompu a napsala pokráčko kTajemství:) Ale nečekejte žádný zázrak, po pravdě s touhle částí nejsem moc spokojená. Je taková divná, o ničem, až příliš sentimentální. Ale další snad už bude lepší. I tak ale doufám, že jsem vám udělala aspoň trošku radost :)Takže pište komentíky a zatím páááá!:)


Mezi korunami stromů se proplétali bledé ranní paprsky slunce které se míchali s jemným raním vánkem a vyvolálavli tak jemný a tichý šelest stromů.

Pod velkým listnatým dubem, který měl korunu jako několik stromů v lese se choulila skupinka elfů.


U kmenu spala na plášti mladá elfka přikrytá košilí a před ní u vyhaslého ohniště spal v plášti zabalený elf. Nejstarší z elfů seděl u ohně a obíral několik větviček s lesními plody.

Elfka jemně zasténala a přetočila se na bok. Z čela jí stekli praménky potu. Lider se k ní natáhl a jemně jí šáhl na čelo. Hořela. Měla horečku a to nepomáhalo jejímu zhoršenému stavu který se jí přihodil u vodopádů. Byla hodně oslabená a to ho zneklidňovalo.

Znovu zasténala. Tentokrát o něco hlasitě a bolavěji. Vyjekla ze snu něco ve smyslu pomoc a znovu se překulila na druhý bok.


Lider se od ní odtáhl a sedl si k vyhaslému ohništi. Obral zbytek lesních plodů a rozmačkal je v malé nádobě vytvořené z jeleního žaludku. Do žaludku nalil trochu červeného vína a poté jediným lusknutím palce a ukazováčku rozdělal modrý ledově strašidelný oheň. Pomocí klacíků udělal malou plošinku nad ohněm na kterou položil žaludek. Otřel si ruce do kalhot a přisedl si k Tomasovi. Jemným dotykem ho probudil.


"Co-je?!" zamumlal rozespale bratr.


"Musíš mi pomoc. Katrínin stav se přes noc zhoršil, pokud něco neuděláme-" Liderův hlas se zlomil.


"Přece bych jí nenechal umřít. Je to sice trochu nabroušená a někdy pěkně protivná holka ale je i milá a hodná. Oblíbil jsem si jí." Usmál se Tomas pomocí Lidera se nechal postavit.


Došli k elfce a Tomas si k ní klekl. Jako před tím jí šáhl na čelo, tváře a nos. "Je to špatné." Přikývl smutně Tomas a podíval se na modře plápolající oheň.


"To je pro ni?" kývl bradou směrem k ohni. "Ano, mám nápad, možná by j to mohlo srazit horečku alespoň o tři nebo dva stupně." Vysvětlil Lider. "tak jí probudíme a dáme jí to vypít."

"Ne. Myslím že nejlepší bude až se sama probudí." Nesouhlasil Lider. "tak tedy dobrá, počkáme." Kývl Tomas a posadil se k ohni.

Bledé hvězdy se střídali s roštím větví a listů na nebi když se Katrína probudila. Lehce zvedla hlavu a zasýpala: "Kluci?"


Lider odskočil od ohně s žaludkem ve kterém byl už dovařený lék a klekl si k ní na kolena. Tomas se ospale dobelhal k nim a usedl do jehličňaté pokrývky u ní.


"Je mi zle." Zasýpala Katrina a v očích se jí zableskli kapičky slz. Ale nebrečela. Na to bila moc hrdá. Lider jí chytil kolem pasu a vytáhl jí do sedu. Hořela ještě více než před tím a oči jí zářili jako tisíce skleněných kuliček. Rty se jí chvěli a byli oteklé a suché. Vlasy měla zcuchané ale i přes to byla tak nádherná že museli elfové žasnout.


Lider si jí přivinul pevněji do náručí a podal jí žaludek. "Na vypij to,bude ti potom lépe, slibuju." Usmál se na ní. "Poslechni ho Katríno,má pravdu." Usmál se Tomas a pohladil jí po černých kadeřích. Katrína natáhla rozklepaně ruku ale Tomas jí zastavil. Katrína otevřela ústa a Lider jí do nich nalil několik kapek léku. Chutnal jako med smíchaný z bronzem a kovem, naředěný s ovocem. Působil jako chladivá vlna a působila. Sice pomalu a málo ale působila. Katrína hladově otevřela znova ústa a Lider jí do nich nalil dalších pár kapek léků, dokud nebil žaludek zcela prázdný.


"je ti lépe?" zeptal se Tomas. "Ne ale schladila jsem se." Zasýpala katrína.


"To je zlé. Takže jsi se schladila ale lék nezabral?" povzdechl si Lider. Tím případem musíme cestovat pomaleji a ještě více se vyhýbat vesnicím to znamená že Nelin a Awrixelovi Srdce dopravíme oklikou a tím později."


"Kvůli mně to nedělejme, budu za pár dní opět zdravá." Namítla Katrína.

"Opovaž se ještě něco podobného říct!" zaječel Lider. Tomas si stoupl vedle Lidera. "má pravdu, potřebujeme tě a i tahle země živou a i když to bude ještě chvíli trvat, nakonec Srdce přece jen doručíš." Usmál se pozbudivě Tomas.


"Pche!" odfrkla si Katrína. Lider k ní přistoupil, sehnul se a přivinul si jí do pevného obětí. Jeho rty se naklonili k jejímu špičatému uchu a zašeptal. "Tet jsi nemocná a ne moc při zdravích smyslech, poslechni mě a uvidíš že to bude lepší. A teď spi" Překvapivě se Katrína uvolnila a vrhla se Liderovy kolem krku. Přitiskla se mu na hruď a její oči se zavřeli. Ještě než upadla do říše snů zašeptala. "Lidere, tohle mi nedělej, jinak až se probudím tě pěkně setřu…"zamlaskala ještě pevněji se k němu přitiskla a usla. "Doufám že na to co jsi právě řekla zapomeneš." Zasmál se Lider. "To bych si nebil tak jistý." Zašklebil se Tomas a poplácal bratra po holém rameni.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 citruska7 citruska7 | Web | 30. května 2013 v 14:12 | Reagovat

hezké:)

2 renysicek renysicek | Web | 30. května 2013 v 14:12 | Reagovat

moc povedené!:)

3 deedinga deedinga | Web | 30. května 2013 v 14:13 | Reagovat

další kapču!:)

4 ewril ewril | 30. května 2013 v 14:13 | Reagovat

holky díky;)

[3]: pokusím se;)

5 sišq sišq | 30. května 2013 v 14:13 | Reagovat

moooc povedené;):D

6 elnn elnn | Web | 30. května 2013 v 18:26 | Reagovat

krásné!:)

7 Alanis Alanis | 30. května 2013 v 18:26 | Reagovat

pokráčko a hopem!!!!!!

8 didi4es didi4es | 30. května 2013 v 18:27 | Reagovat

kááásné;))))))

9 ewril ewril | 30. května 2013 v 18:27 | Reagovat

díky moc všem:-*

10 wansie wansie | 30. května 2013 v 18:28 | Reagovat

nádhera!moc povedené...opravdu krásně napsané těším se na pokračování:P:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
ČTU BLOGOVÉ POVÍDKY: